Preskočite na glavno vsebino

Kost grad



Kost je gotický hrad nacházející se v Českém ráji, v katastrálním území Podkost, části obce Libošovice, okres Jičín, jen několik desítek metrů od pomezí Středočeského a Královéhradeckého kraje. Od roku 1991 je soukromým majetkem italské větve českého hraběcího rodu Kinský dal Borgo. Jako jeden z mála našich hradů je umístěn nikoliv na kopci, ale v údolí na pískovcovém ostrohu, situací je srovnatelný např. s hradem Okoř u Prahy). Stojí na skalním ostrohu v místě styku tří mohutných skalnatých údolí. Jedno vede směrem na Libošovice a nazývá se Svatoprokopské (též Prokopské), další je vůbec jedno z nejkrásnějších v Českém ráji a nazývá se Plakánek. Poslední je Turnovské údolí, které je stejně jako dvě předchozí vodnaté. Dispozici obytné hranolové věže uvnitř dvojitého věnce hradeb jako jeho nejbližší analogii označila Dobroslava Menclová Karlštejn. Hrad je dosud dobře zachovaný, včetně historické krajiny okolí. Ze všech tří stran byly kolem hradu kdysi vybudovány tři rybníky: Bílý, Černý a Labutí, z nichž první dva se dochovaly dodnes. Protržením hrází těchto rybníků bylo možno proměnit okolí hradu v těžko přístupný terén. O něco dále od hradu leží další dva rybníky: severním směrem, na drobném přítoku Klenice, je to Partotický rybník a jižním směrem v Plakánku rybník Obora (Pilský).

Hrad založil a vystavěl před rokem 1349 Beneš mladší z Vartemberka, sídlem na tvrzi v Sobotce. Roku 1349 se v zakládací listině kláštera v Benátkách na Jizerou poprvé připomíná jako Beneš z Vartemberka a na Kosti. Stavbu dokončili jeho synové Petr a Markvart z Vartemberka. Koncem 14. století vystavěli na čtvrtém nádvoří kapli Panny Marie, později přesvěcenou na kapli sv. Anny, v níž byly cenné gotické sklomalby. Vdova po Petrovi z Vartemberka Škuňka se roku 1414 provdala za Mikuláše Zajíce z Házmburka, tak hrad poprvé vystřídal majitele. V první polovině 15. století získává po smrti Jana z Házmburka državy jeho poručník Zdeněk Lev z Rožmitálu, který roku 1497 prodal Kost s celým dvorem Janovi ze Šelmberka. Dalšími majiteli hradu byli: Páni ze Šelmberka (1497–1524), páni z Biberštejna (1524–1551), páni a od roku 1624 knížata z Lobkovic (1551–1637). V 17. století hrad na krátkou dobu (mezi lety 1632–1634) držel vojevůdce – vévoda Albrecht z Valdštejna, od Lobkoviců Kost koupila následně hrabata Černínové z Chudenic (ta zde byla 1637–1738), následoval Václav Kazimír hrabě Netolický z Eisenberka (od 1738) a příbuzná hrabata Vratislavové-Netoličtí (krátce do roku 1769), po nich dědil italsko-český rod dal Borgo-Netolický (do roku 1948), kterým byl hrad zkonfiskován komunistickým Československem. V letech 1953 - 1962 prošla konstrukce a interiéry hradu generální obnovou. Norbert Kinský (z Vchynic a Tetova), manžel poslední majitelky Anny Marie z rodu dal Borgo-Netolický, hrad zrestituoval v roce 1992. Nový majitel dal hrad přepsat na své syny Giovanniho a Pia Kinské dal Borgo. Pan Giovanni pak vlastní památku dodnes.

Komentáře

Priljubljene objave s tega bloga

Rokytnice nad Jizerou, Lysa hora

Rokytnice nad Jizerou (nemško Rochlitz an der Iser) je mestece in gorsko letovišče v zahodnih Velikanskih gorah. Nahaja se v regiji Liberec, v okrožju Semily, v podolgovati dolini potoka Huťský med masivi Stráž (782 m), Čertova hora (1022 m) in Lysá hora (1344 m) ter ob levem (vzhodnem) bregu reke Jizere. Tam živi približno 2 prebivalcev.

Lysa hora, Rokytnice nad Jizerou

Rokytnice nad Jizerou (nemško Rochlitz an der Iser) je mestece in gorsko letovišče v zahodnih Velikanskih gorah. Nahaja se v regiji Liberec, v okrožju Semily, v podolgovati dolini potoka Huťský med masivi Stráž (782 m), Čertova hora (1022 m) in Lysá hora (1344 m) ter ob levem (vzhodnem) bregu reke Jizere. Tam živi približno 2 prebivalcev.

Razgledni stolp Benecko na Zalemu

Žalý (nemško Heidelberg) je gora, ki se nahaja na zadnjem grebenu grebena Žalský v osrednjem delu Velikanskih gora približno 1,5 km vzhodno od Benecka. Gora se nahaja v narodnem parku Krkonoše. Zadaj Zaly (nemško Hinterer Heidelberg) - višji od obeh vrhov je visok 1036 metrov in leži na 50 ° 39′54 ″ S, 15 ° 34′6 ″ E. Oblikovan je kot kratek raven hrbet, ki ga sestavljajo filiti in gneisi. Severovzhodno od vrha je značilen skalnat greben, imenovan kozji greben Žalský, ki se spušča v dolino reke Elbe. Pretok potoka je prisiljen z ostrim zasukom obiti to bolj odporno kamnito izliv. Spredaj Žalý (Vorderer Heidelberg v nemščini) - spodnji in najjužnejši vrh je visok 1019 metrov in leži na 50 ° 39′29 ″ S, 15 ° 34′20 ″ E. Sestoji pretežno iz ortognezij, oblikovanih v nizki kumulusni vozel z razmeroma strmimi stenami. Na vrhu je razgledni stolp, s katerega je odličen pogled na Velikanske gore in Velikanske gore. Na vzhodnem delu zgornje planote je zgornja postaja sedežnice smučišča Herlíkovice, ki ...