Preskočite na glavno vsebino

Grad Valdštejn



Valdštejn (Waldstein) je zřícenina v okrese Semily blízko Turnova, v oblasti Českého ráje. Rodový hrad pánů z Valdštejna pochází z druhé poloviny 13. století. Je jedním z nejstarších hradů v tomto kraji. Nyní je Valdštejn v držení města Turnova. Hrad postavila jedna z větví rodu Markvarticů asi v letech 1260 až 1280. Byl to zřejmě Jaroslav z Hruštice či jeho syn Zdeněk a Valdštejn se pak stal jejich rodovým sídlem, podle něhož oni i jejich potomci používali predikát páni z Valdštejna. Jsou označováni jako Valdštejnové. Jaroslav z Hruštice (Hruštice byla tvrz u Turnova) zprvu používal jméno Jaroslav z Lemberka, protože byl příslušníkem rodiny Lemberků, třetím synem Havla z Lemberka. Havel z Lemberka pocházel z rodu Markvarticů, který získal v severních Čechách rozsáhlá území za pomoc Přemyslovcům. Matkou Jaroslava byla Zdislava z Lemberka, svatořečená v roce 1995. Valdštejnové zde zůstali 100 let. Je např. znám Zdeněk z Valdštejna, dvořan krále Jana Lucemburského, Hynek z Valdštejna, který se roku 1336 zúčastnil vojenské výpravy českého krále do Litvy, a Jan z Valdštejna, jenž půjčil 1500 kop grošů markraběti Karlovi, pozdějšímu králi Karlovi IV. Koncem 14. století sídlo získal rod Vartenberků, který patřil rovněž k rodu Markvarticů. S Jindřichem z Vartenberka se rozhodl vyřídit své účty husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova, který na jaře 1424 přitáhl s vojskem k Turnovu, dobyl jej, vyvrátil tamní klášter a dobyl i Valdštejn. Pak jej svěřil panu z Valečova, svému příteli, který zde roku 1427 uvěznil na rok prince Zikmunda Korybutoviče, kandidáta českého trůnu. V roce 1431 byl na hradu další přívrženec husitů Rameš Rozvoda ze Stakor (pak z Hrádku). V letech 1438–1439 se hradu (i nedalekého sídla Kavčiny) zmocnily tlupy loupežníků a proto je oba v roce 1440 dobyla zemská hotovost. Střídání majitelů pokračovalo. Žili zde Šofové z Helfenburka a od roku 1514 Smiřičtí ze Smiřic. Kolem roku 1550 hrad při požáru lehl popelem. Na sklonku 17. století se v zřícenině usadil poustevník Václav Holan Rovenský a začali sem docházet různí poutníci. Majitelé zdejšího panství Valdštejnové (vlastníci z let 1620–1821) a po nich i Aehrenthalové (1821–1945) ze zřícenin vybudovali romantické poutní místo. V roce 1713 vznikly kamenné schody, 1722 byla na prvním nádvoří vybudována kaple sv. Jana Nepomuckého a brzy poté i řada soch, roku 1817 pak vznikla kaplička sv. Jana Křtitele. Roku 1836 byla postavena vstupní brána za kamenným mostem, osazeným řadou soch. Restauraci na hradě měla v nájmu rodina Čihulkova od roku 1923 do roku 1949. Poté byla zařazena do sokolského družstva Vzlet. Od druhé světové války centrum pro horolezce. Zřícenina je přístupná pěšky po zelené a červené turistické značce, nejbližší parkoviště pro auta je asi 1 km daleko. Od Turnova, v jehož katastrálním území Mašov u Turnova se hrad nachází, je místo vzdálené 3 km jjv. směrem. Prohlídky jsou možné v sezónních měsících, platí se vstupné. Samotná zřícenina je ve výši 389 m n. m., převýšení činí 90 metrů. V jihovýchodním sousedství hradu se prostírá přírodní rezervace Hruboskalsko.

Komentáře

Priljubljene objave s tega bloga

Rokytnice nad Jizerou, Lysa hora

Rokytnice nad Jizerou (nemško Rochlitz an der Iser) je mestece in gorsko letovišče v zahodnih Velikanskih gorah. Nahaja se v regiji Liberec, v okrožju Semily, v podolgovati dolini potoka Huťský med masivi Stráž (782 m), Čertova hora (1022 m) in Lysá hora (1344 m) ter ob levem (vzhodnem) bregu reke Jizere. Tam živi približno 2 prebivalcev.

Lysa hora, Rokytnice nad Jizerou

Rokytnice nad Jizerou (nemško Rochlitz an der Iser) je mestece in gorsko letovišče v zahodnih Velikanskih gorah. Nahaja se v regiji Liberec, v okrožju Semily, v podolgovati dolini potoka Huťský med masivi Stráž (782 m), Čertova hora (1022 m) in Lysá hora (1344 m) ter ob levem (vzhodnem) bregu reke Jizere. Tam živi približno 2 prebivalcev.

Razgledni stolp Benecko na Zalemu

Žalý (nemško Heidelberg) je gora, ki se nahaja na zadnjem grebenu grebena Žalský v osrednjem delu Velikanskih gora približno 1,5 km vzhodno od Benecka. Gora se nahaja v narodnem parku Krkonoše. Zadaj Zaly (nemško Hinterer Heidelberg) - višji od obeh vrhov je visok 1036 metrov in leži na 50 ° 39′54 ″ S, 15 ° 34′6 ″ E. Oblikovan je kot kratek raven hrbet, ki ga sestavljajo filiti in gneisi. Severovzhodno od vrha je značilen skalnat greben, imenovan kozji greben Žalský, ki se spušča v dolino reke Elbe. Pretok potoka je prisiljen z ostrim zasukom obiti to bolj odporno kamnito izliv. Spredaj Žalý (Vorderer Heidelberg v nemščini) - spodnji in najjužnejši vrh je visok 1019 metrov in leži na 50 ° 39′29 ″ S, 15 ° 34′20 ″ E. Sestoji pretežno iz ortognezij, oblikovanih v nizki kumulusni vozel z razmeroma strmimi stenami. Na vrhu je razgledni stolp, s katerega je odličen pogled na Velikanske gore in Velikanske gore. Na vzhodnem delu zgornje planote je zgornja postaja sedežnice smučišča Herlíkovice, ki ...